Koho tady potkám? Co se bude dít? Budou mít nějaké nesmyslné požadavky? To jsem zvědav, s čím se na nás vytasí. Poznám někoho zajímavého?… 

S podobnými otázkami či myšlenkami v hlavě se dne 5. 10. 2024 setkala skupina podporovaných učitelů, jejich mentorů a zakladatelů projektu Rozlet neziskové organizace Křídla na tzv. adaptačním setkání. 

Projekt Rozlet vznikl, aby finančně i odborně podporoval začínající učitele matematiky, fyziky a informatiky. Zakladatelé věří, že díky podpoře zůstane ve školních třídách větší procento kvalitních učitelů. Přece chceme, aby naše děti učili ti nejlepší. A právě učitelé zmíněných předmětů čelí lákavým nabídkám v jiných oborech než je učení dětí. Často s platem, který je násobkem platu učitelského. 

Ale i když pomineme finanční ohodnocení, má začínající učitel ještě další potíže. Narozdíl od názorů běžné veřejnosti, která u učitelů poukazuje na pracovní dobu do jedné hodiny a pravidelné prázdniny, začne začínající učitel zjišťovat, že realita je zcela jiná.  

Co tedy můžeme učitelům nabídnout, aby ve školách učit chtěli? 

Začali jsme vytvářet komunitu podporovaných učitelů. Ti jsou na začátku své praxe, kterou chtějí dělat dobře. V projektu Rozlet každý z podporovaných učitelů získává dva druhy podpory. Ta první je finanční, vyplácena měsíčně. Nejedná se o násobek učitelského platu, ale věříme, že i díky ní  finanční hledisko nemusí mít u učitele rozhodující vliv na změnu profese. 

Odborná podpora se odehrává především ve formě spolupráce učitele s vlastním mentorem. Mentor dojíždí za kolegou do jeho školy a je taktéž hrazen z projektu. Jeho návštěvy nejsou finanční zátěží ani pro učitele, ani pro školu. Další odbornou podporu si připravují učitelé vzájemně mezi sebou. 

Během adaptačního setkání se učitelé dozvěděli detaily o těchto i dalších příležitostech k seberozvoji. Do jaké míry je využijí je zcela na jejich uvážení. Převážně to však znamená spolupracovat s někým z kolegů zapojených do projektu. I to byl důvod, proč se během setkání dbalo především na to, aby se učitelé mezi sebou vzájemně poznávali a debatovali o svých potřebách. 

Potkali se zde učitelé z různých koutů republiky. Zjistili, že napříč republikou mají společné problémy, řeší obdobné situace. Postupně přebírali iniciativu a začali si vyměňovat kontakty. 

Atmosféra byla strhující. Přispěl k ní i dokonalý raut, či drobné dárky v podobě kávy, knihy a učitelského diáře. 

Ani po ukončení programu adaptačního setkání se většině domů nechtělo. Ještě si museli něco dopovídat, něco dořešit, ba dokonce řada z nich přispěchala na pomoc s úklidem. Chuť na něčem společně kutat a potkávat se byla vysoká. Vydrží nám to?